Historie koně

Kůň je domestikované zvíře, patřící mezi lichokopytníky. Latinský název koně je Equus caballus.Po několik tisíciletí lidské historie se koně používali především pro přepravu.Od 20. století se na nich jezdí hlavně rekreačně. Slovo kůň označuje samce i samice koně.  Samička koně do čtyř let se nazývá klisnička, starší samice je klisna. Samice, která již rodila je kobyla. Samice v říji se hříná nebo se říná nebo vláčkuje. Gravidní samice se označuje pojmem březí nebo hřebná. Samice, která porodila se ohřebila. Sameček koně mladší čtyř let je hřebeček,starší je hřebec nebo valach (vykastrovaný hřebec). Mládě koně se nazývá hříbě.Historie tohoto druhu je stará již více než milion let, předci dnešního koně jsou zařazeni do období před 60 miliony let. Před několika tisíci lety kůň v Severní Americe z neznámého důvodu zcela vyhynul. Znovu se sem koně vrátili až v 116.století spolu s osadníky z Evropy. Dobu ledovou přežili dva předkové koně –kůň Přewalského a Tarpan, který byl lidmi vyhuben.Koně byli pro člověka vždy velmi důležití. Už v pravěku mu sloužili jako potrava. Později člověk koně domestikoval a začal ho využívat k tahu a jízdě na něm. Koně sloužili v dopravě, zemědělství, nezbytní byli ve vojenství, ale poskytovali lidem i zábavu při lovech, různých soutěžích a dostizích. Koňské žíně byly využívány i pro výrobu matrací.